ਚਾਰ ਸਾਲ ਸੱਤਾ ਵਿੱਚ ਰਹਿਣ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਵੀ, ਹਰਦੀਪ ਸਿੰਘ ਮੂੰਡੀਆਂ ਵਰਗੇ ਮੰਤਰੀ ਅਜੇ ਵੀ ਐਲਾਨ ਇਸ ਤਰ੍ਹਾਂ ਕਰ ਰਹੇ ਹਨ ਜਿਵੇਂ ਸਰਕਾਰ ਹੁਣੇ-ਹੁਣੇ ਸ਼ੁਰੂ ਹੋਈ ਹੋਵੇ, ਗੈਂਗਸਟਰ ਪੂਰੀ ਤਰ੍ਹਾਂ ਖਤਮ ਹੋ ਜਾਣਗੇ, ਗਾਰੰਟੀਆਂ “ਵੱਡੇ ਹੱਦ ਤੱਕ” ਪੂਰੀਆਂ ਹੋ ਚੁੱਕੀਆਂ ਹਨ ਅਤੇ ਬਾਕੀ ਜਲਦੀ ਆ ਜਾਣਗੀਆਂ, ਉਹ ਵੀ ਭਗਵੰਤ ਮਾਨ ਸਰਕਾਰ ਹੇਠ। ਭਾਸ਼ਣ ਸਾਫ਼-ਸੁਥਰੇ ਹਨ, ਦਾਅਵੇ ਵੱਡੇ ਹਨ ਅਤੇ ਸਮੇਂ ਦੀਆਂ ਹੱਦਾਂ ਲਚਕੀਲੀਆਂ ਹਨ। ਜੇ ਇਹ ਅੱਧ- ਅਵਧੀ ਪ੍ਰਗਤੀ ਰਿਪੋਰਟ ਹੈ, ਤਾਂ ਇਹ ਵਿੱਤੀ ਜਾਂਚ ਨਾਲੋਂ ਚੋਣ ਭਾਸ਼ਣ ਜਿਹਾ ਲੱਗਦਾ ਹੈ। ਪੂਰੇ ਚਾਰ ਸਾਲਾਂ ਬਾਅਦ, ਵੋਟਰ ਨੀਅਤ ਨਹੀਂ, ਸਬੂਤ ਮੰਗਦੇ ਹਨ। ਤਾਂ ਅੱਜ ਇਹ ਬਿਆਨ ਕਿਵੇਂ ਸਮਝੇ ਜਾਣ ?
Learn More
After four years of AAP in power, cabinet ministers like Hardeep Singh Mundian are still announcing outcomes as if governance has just begun, gangsters will be completely eliminated, guarantees are fulfilled “to a large extent,” and the rest are coming soon, all under Bhagwant Mann government. The speeches are polished, the claims are sweeping, and the timelines remain elastic. If this is a mid-term report card, it sounds more like a campaign pitch than an audit. After four full years, voters aren’t asking for intent, they’re asking for proof. So, how should these declarations be read now ?
Learn More
चार साल तक सत्ता में रहने के बाद भी, हरदीप सिंह मुंडियां जैसे मंत्री ऐसे नतीजों की घोषणा कर रहे हैं मानो शासन अभी-अभी शुरू हुआ हो, गैंगस्टर पूरी तरह खत्म होंगे, गारंटियाँ “काफी हद तक” पूरी हो चुकी हैं और बाकी जल्द आएंगी, वह भी भगवंत मान सरकार के तहत। भाषण चमकदार हैं, दावे बड़े हैं और समय-सीमाएँ लचीली बनी हुई हैं। अगर यह मध्यावधि रिपोर्ट कार्ड है, तो यह ऑडिट से ज़्यादा चुनावी भाषण लगता है। पूरे चार साल बाद, मतदाता नीयत नहीं, सबूत मांग रहे हैं। तो इन बयानों को आज कैसे पढ़ा जाए ?
Learn More
ਰਾਹੁਲ ਗਾਂਧੀ ਆਪਣੀ ਰਾਜਨੀਤੀ ਨੂੰ ਅਕਸਰ ਸੰਵਿਧਾਨ ਦੀ ਰੱਖਿਆ, ਸਮਾਨਤਾ ਅਤੇ ਲੋਕਤੰਤਰਕ ਕਦਰਾਂ ਕੀਮਤਾਂ ਦੇ ਇਰਦ-ਗਿਰਦ ਰੱਖਦੇ ਹਨ, ਜਿਵੇਂ ਕਿ ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੇ ਗਣਤੰਤਰ ਦਿਵਸ ਦੇ ਸੰਦੇਸ਼ ਵਿੱਚ ਵੀ ਦਿਖਾਈ ਦਿੰਦਾ ਹੈ। ਪਰ ਇਸ ਲਗਾਤਾਰ ਜ਼ੋਰ ਦੇ ਬਾਵਜੂਦ, ਇਹ ਸੋਚ ਹਾਲੇ ਤੱਕ ਵੱਡੀ ਲੋਕਪ੍ਰਿਯਤਾ ਜਾਂ ਚੋਣ ਰਫ਼ਤਾਰ ਵਿੱਚ ਨਹੀਂ ਬਦਲ ਸਕੀ। ਜੇ ਸੰਵਿਧਾਨਕ ਆਦਰਸ਼ ਲੋਕਾਂ ਨੂੰ ਜੋੜਨ ਅਤੇ ਪ੍ਰੇਰਿਤ ਕਰਨ ਲਈ ਹਨ, ਤਾਂ ਫਿਰ ਰਾਹੁਲ ਗਾਂਧੀ ਦੀ ਰਾਜਨੀਤੀ ਵੋਟਰਾਂ ਨਾਲ ਜੁੜਨ ਵਿੱਚ ਮੁਸ਼ਕਲ ਕਿਉਂ ਮਹਿਸੂਸ ਕਰਦੀ ਹੈ ? ਕੀ ਇਹ ਸੁਨੇਹਾ ਉਸ ਰਾਜਨੀਤੀ ਵਿੱਚ ਗੁੰਮ ਹੋ ਜਾਂਦਾ ਹੈ ਜੋ ਦਿੱਖ ਅਤੇ ਮਜ਼ਬੂਤ ਚਿਹਰਿਆਂ ਨਾਲ ਚੱਲਦੀ ਹੈ ਜਾਂ ਫਿਰ ਕਾਂਗਰਸ ਇਹ ਮੁੱਲ ਆਮ ਲੋਕਾਂ ਦੀ ਰੋਜ਼ਾਨਾ ਜੀਵਨ ਦੀ ਲੜੀ ਦੀਆਂ ਚਿੰਤਾਵਾਂ ਨਾਲ ਜੋੜ ਕੇ ਪੇਸ਼ ਕਰਨ ਵਿੱਚ ਅਸਫ਼ਲ ਰਹੀ ਹੈ ? ਅਤੇ ਜਦੋਂ ਧਾਰਣਾ ਅਕਸਰ ਸਿਧਾਂਤ ਤੋਂ ਉੱਪਰ ਹੋ ਜਾਂਦੀ ਹੈ, ਤਾਂ ਕੀ ਆਦਰਸ਼ਵਾਦ ਨੂੰ ਸਿਆਸੀ ਤੌਰ ’ਤੇ ਬਚਣ ਲਈ ਨਵੀਂ ਭਾਸ਼ਾ ਦੀ ਲੋੜ ਹੈ ?
Learn More
Rahul Gandhi often frames his politics around protecting the Constitution, equality and democratic values, as seen again in his Republic Day message. Yet despite the consistency of this pitch, it has not translated into wider public acceptance or electoral momentum. If constitutional ideals are meant to unite and inspire, why does his style of politics continue to struggle with voter connect ? Is the message failing to cut through a politics dominated by spectacle and strong personalities or has the Congress been unable to present these values in a way that feels urgent and relevant to everyday concerns ? And in an era where perception often outweighs principle, does idealism itself need a new language to survive politically ?
Learn More
राहुल गांधी अपनी राजनीति को अक्सर संविधान, समानता और लोकतांत्रिक मूल्यों की रक्षा के इर्द-गिर्द रखते हैं, जैसा कि उनके गणतंत्र दिवस संदेश में फिर दिखा। लेकिन इस लगातार दोहराए जाने वाले संदेश के बावजूद, यह व्यापक जनस्वीकृति या चुनावी गति में क्यों नहीं बदल पाया ? अगर संवैधानिक आदर्श लोगों को जोड़ने और प्रेरित करने के लिए हैं, तो मतदाताओं से जुड़ने में उनकी राजनीति क्यों पिछड़ जाती है ? क्या यह संदेश ताकतवर व्यक्तित्वों और राजनीतिक प्रदर्शन से भरी राजनीति में दब जाता है या कांग्रेस इन मूल्यों को आम लोगों की रोज़मर्रा की चिंताओं से जोड़ने में असफल रही है ? और जब धारणा अक्सर सिद्धांत से ज़्यादा असर डालती है, तो क्या आदर्शवाद को ज़िंदा रहने के लिए नई राजनीतिक भाषा की ज़रूरत है ?
Learn More
ਜਦੋਂ ਨਵਜੋਤ ਸਿੰਘ ਸਿੱਧੂ ਨੂੰ ਕਾਂਗਰਸ ਦੀ ਇਕ ਅਹਿਮ ਬੈਠਕ ਤੋਂ ਬਾਹਰ ਰੱਖਿਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ ਅਤੇ ਉਹ ਗੁੱਸੇ ਦੀ ਥਾਂ “ਛੱਡ ਦੇਣ” ਵਾਲਾ ਸ਼ਾਂਤ, ਕਾਵਿ-ਰੂਪ ਸੰਦੇਸ਼ ਦਿੰਦੇ ਹਨ, ਤਾਂ ਇਹ ਖਾਮੋਸ਼ੀ ਕਿਸੇ ਬਿਆਨ ਨਾਲੋਂ ਵੱਧ ਬੋਲਦੀ ਹੈ। ਇਸੇ ਵੇਲੇ ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੀ ਪਤਨੀ ਨਵਜੋਤ ਕੌਰ ਸਿੱਧੂ ਅਨੁਭਵੀ ਭਾਜਪਾ ਨੇਤਾਵਾਂ ਨਾਲ ਖੁੱਲ੍ਹੇ ਤੌਰ ’ਤੇ ਨਜ਼ਰ ਆਉਂਦੇ ਹਨ, ਜੋ ਕਾਂਗਰਸ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਦੇ ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੇ ਸਿਆਸੀ ਸਫ਼ਰ ਦੀ ਯਾਦ ਦਿਵਾਉਂਦੀ ਹੈ। 2027 ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਹੀ ਇਕਜੁੱਟਤਾ ਅਤੇ ਸੁਨੇਹੇ ਦੇ ਸੰਕਟ ਨਾਲ ਜੂਝ ਰਹੀ ਕਾਂਗਰਸ ਵਿੱਚ ਕੀ ਇਹ ਕਦਮ ਨਿੱਜੀ ਨਿਰਾਸ਼ਾ ਅਤੇ ਮਨਨ ਹਨ ਜਾਂ ਸਿਆਸੀ ਰਾਹ ਖੁੱਲ੍ਹੇ ਰੱਖਣ ਦੇ ਸੰਕੇਤ ? ਅਤੇ ਜੇ ਕਾਂਗਰਸ ਸਿੱਧੂ ਨੂੰ ਲਗਾਤਾਰ ਹਾਸ਼ੀਏ ’ਤੇ ਰੱਖਦੀ ਰਹੀ, ਤਾਂ ਕੀ ਇਹ ਜੋੜਾ ਸਲਾਹ-ਮਸ਼ਵਰੇ ਦੀ ਉਡੀਕ ਦੀ ਥਾਂ ਹੌਲੀ-ਹੌਲੀ ਕਿਸੇ ਨਵੇਂ ਸਿਆਸੀ ਬੰਨ੍ਹ ਦੀ ਤਿਆਰੀ ਕਰ ਰਿਹਾ ਹੈ ? ਇਹ ਪਲ ਅਸਲ ਵਿੱਚ ਕੀ ਦੱਸਦਾ ਹੈ ?
Learn More
When Navjot Singh Sidhu is left out of a crucial Congress leadership meeting and responds not with anger, but with a calm, poetic message about “letting go,” the silence feels louder than any statement. At the same time, his wife Navjot Kaur is seen engaging openly with senior BJP figures, reviving memories of their political beginnings outside the Congress. In a party already struggling with unity and messaging ahead of 2027, are these gestures merely personal expressions of hurt and reflection or carefully timed signals meant to keep political doors open ? And if Congress continues to sideline Sidhu, is the couple slowly preparing for realignment rather than waiting for reconciliation ? What does this moment really suggest ?
Learn More
जब नवजोत सिंह सिद्धू को कांग्रेस की एक अहम बैठक से बाहर रखा जाता है और वह गुस्से के बजाय “छोड़ देने” वाली शांत, काव्यात्मक बात कहते हैं, तो यह खामोशी किसी बयान से ज़्यादा बोलती है। उसी समय उनकी पत्नी नवजोत कौर सिद्धू वरिष्ठ भाजपा नेताओं के साथ सार्वजनिक तौर पर दिखती हैं, जो कांग्रेस से पहले के उनके राजनीतिक सफ़र की याद दिलाती है। 2027 से पहले ही एकता और संदेश के संकट से जूझ रही कांग्रेस में क्या ये कदम सिर्फ़ निजी नाराज़गी और आत्ममंथन हैं या सियासी विकल्प खुले रखने के संकेत ? और अगर कांग्रेस सिद्धू को लगातार किनारे करती रही, तो क्या यह जोड़ा सुलह का इंतज़ार करने के बजाय धीरे-धीरे किसी नए समीकरण की तैयारी कर रहा है ? यह पल असल में क्या इशारा देता है ?
Learn More
ਕੀ ਇਹ ਪੰਜਾਬ ਭਾਜਪਾ ਦੀ ਅਗਵਾਈ ’ਤੇ ਭਰੋਸੇ ਦੀ ਕਮੀ ਦਿਖਾਉਂਦਾ ਹੈ ਜਾਂ ਫਿਰ ਅੰਦਰੂਨੀ ਸਮੀਕਰਨ ਸੰਭਾਲਣ ਲਈ ਸੋਚੀ-ਸਮਝੀ ਚਾਲ ਹੈ ? ਅਤੇ ਜੇ ਕੈਪਟਨ ਅਮਰਿੰਦਰ ਸਿੰਘ ਤੇ ਪ੍ਰਨੀਤ ਕੌਰ ਹਾਸ਼ੀਏ ’ਤੇ ਹਨ, ਤਾਂ ਇਹ ਭਾਜਪਾ ਦੇ ਆਪਣੇ ਸਥਾਨਕ ਲੀਡਰਾਂ ’ਤੇ ਭਰੋਸੇ ਬਾਰੇ ਕੀ ਸੰਕੇਤ ਦਿੰਦਾ ਹੈ ?
Learn More
Is this a sign of BJP’s lack of trust in its Punjab leadership or a deliberate choice to keep internal equations in check ? And if Captain Amarinder Singh and Preneet Kaur are being kept on the sidelines, what does that say about BJP’s confidence in its own local veterans ?
Learn More
क्या यह पंजाब भाजपा नेतृत्व पर भरोसे की कमी को दिखाता है, या फिर आंतरिक संतुलन बनाए रखने की सोची-समझी रणनीति है ? और अगर कैप्टन अमरिंदर सिंह और परनीत कौर हाशिये पर हैं, तो यह भाजपा के अपने स्थानीय दिग्गजों पर भरोसे के बारे में क्या कहता है ?
Learn More
ਜਦੋਂ ਆਮ ਆਦਮੀ ਪਾਰਟੀ ਸਰਕਾਰ ਕਰੀਬ 12,000 ਯੂਥ ਕਲੱਬ ਬੰਦ ਕਰਨ ਦਾ ਫੈਸਲਾ ਕਰਦੀ ਹੈ, ਤਾਂ ਯੂਥ ਅਕਾਲੀ ਦਲ ਦੇ ਪ੍ਰਧਾਨ ਸਰਬਜੀਤ ਸਿੰਘ ਝਿੰਜਰ ਇਸਨੂੰ ਸੁਧਾਰ ਨਹੀਂ, ਸਗੋਂ ਪੰਜਾਬ ਦੇ ਨੌਜਵਾਨਾਂ ਨਾਲ ਧੋਖਾ ਕਰਾਰ ਦਿੰਦੇ ਹਨ। ਉਨ੍ਹਾਂ ਦਾ ਸਵਾਲ ਸਾਫ਼ ਹੈ, ਜੇ ਇਹ ਕਲੱਬ ਵਾਕਈ “ਗੈਰ-ਸਰਗਰਮ” ਸਨ, ਤਾਂ ਪਿਛਲੇ ਚਾਰ ਸਾਲਾਂ ਵਿੱਚ ਸਰਕਾਰ ਨੇ ਇਨ੍ਹਾਂ ਨੂੰ ਕਿੰਨੀ ਗ੍ਰਾਂਟ, ਖੇਡ ਸਾਮਾਨ ਜਾਂ ਹੋਰ ਸਹੂਲਤਾਂ ਦਿੱਤੀਆਂ ? ਅਤੇ ਜੇ ਸਹਾਇਤਾ ਮਿਲੀ ਹੀ ਨਹੀਂ, ਤਾਂ ਨਾਕਾਮੀ ਕਿਸ ਦੀ ਹੈ ? ਚੋਣ ਨੇੜੇ ਹੋਣ ਨਾਲ ਹੋਰ ਵੱਡਾ ਸਵਾਲ ਖੜਾ ਹੁੰਦਾ ਹੈ, ਕੀ ਯੂਥ ਕਲੱਬਾਂ ਨੂੰ ਮਜ਼ਬੂਤ ਕਰਨ ਲਈ ਤੋੜਿਆ ਜਾ ਰਿਹਾ ਹੈ ਜਾਂ ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੂੰ ਸਿਆਸੀ ਹਿਤਾਂ ਅਨੁਸਾਰ ਦੁਬਾਰਾ ਬਣਾਇਆ ਜਾ ਰਿਹਾ ਹੈ ?
Learn More
When the AAP Government moves to shut down nearly 12,000 Youth Clubs, Youth Akali Dal president Sarabjeet Singh Jhinjer calls it a betrayal of Punjab’s youth, not a reform. His challenge is blunt: If these clubs were truly “inactive,” how much funding, equipment or support did the Government actually provide over the last four years ? And if support never came, who failed whom ? With elections nearing, the decision raises a sharper concern, are Youth Clubs being dismantled to strengthen youth engagement or redesigned to suit political interests ?
Learn More
जब आम आदमी पार्टी सरकार करीब 12,000 यूथ क्लब बंद करने का फैसला करती है, तो यूथ अकाली दल के अध्यक्ष सरबजीत सिंह झिंजर इसे सुधार नहीं, बल्कि पंजाब के युवाओं के साथ धोखा बताते हैं। उनका सवाल सीधा है, अगर ये क्लब सच में “निष्क्रिय” थे, तो पिछले चार साल में सरकार ने इन्हें कितनी फंडिंग, खेल सामान या बुनियादी सहयोग दिया ? और अगर सहयोग कभी मिला ही नहीं, तो नाकामी किसकी है ? चुनाव नज़दीक हैं, ऐसे में बड़ा सवाल यह है, क्या यूथ क्लबों को सच में मजबूत करने के लिए तोड़ा जा रहा है या उन्हें राजनीतिक हितों के मुताबिक दोबारा ढाला जा रहा है ?
Learn More
ਜਦੋਂ ਅਰਵਿੰਦ ਕੇਜਰੀਵਾਲ ਅਤੇ ਭਗਵੰਤ ਮਾਨ ₹10 ਲੱਖ ਦੀ ਸਿਹਤ ਯੋਜਨਾ ਨੂੰ ਵੱਡੇ ਮੰਚ, ਭਾਰੀ ਅੰਕੜਿਆਂ ਅਤੇ ਪੂਰੀ ਪਾਰਟੀ ਹਾਜ਼ਰੀ ਨਾਲ ਸ਼ੁਰੂਆਤ ਕਰਦੇ ਹਨ, ਤਾਂ ਇਸਨੂੰ ਪੰਜਾਬ ਦੀ ਸਿਹਤ ਪ੍ਰਣਾਲੀ ਲਈ ਇਤਿਹਾਸਕ ਕਦਮ ਦੱਸਿਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ। ਪਰ ਕਾਰਡਾਂ, ਯੋਜਨਾਵਾਂ ਅਤੇ ਪੱਤਰਕਾਰ ਸੰਮੇਲਨਾਂ ਤੋਂ ਅੱਗੇ ਇੱਕ ਤਿੱਖਾ ਸਵਾਲ ਖੜ੍ਹਾ ਹੁੰਦਾ ਹੈ। ਕੀ ਇਹ ਯੋਜਨਾ ਜ਼ਮੀਨੀ ਪੱਧਰ ‘ਤੇ ਸਿਹਤ ਸੇਵਾਵਾਂ ਨੂੰ ਸੱਚਮੁੱਚ ਬਦਲਣ ਲਈ ਹੈ ਜਾਂ ਫਿਰ ਇੱਕ ਹੋਰ ਉੱਚੀ ਆਵਾਜ਼ ਵਾਲਾ ਵਾਅਦਾ ਹੈ, ਜਿਸਦੀ ਅਸਲੀ ਪਰਖ ਬਾਅਦ ਵਿੱਚ ਹੋਵੇਗੀ ? ਜਿਵੇਂ-ਜਿਵੇਂ ਪੰਜੀਕਰਨ ਸ਼ੁਰੂ ਹੋ ਰਹੇ ਹਨ ਅਤੇ ਉਮੀਦਾਂ ਵੱਧ ਰਹੀਆਂ ਹਨ, ਕੀ ਹਸਪਤਾਲ, ਭੁਗਤਾਨ ਅਤੇ ਪਹੁੰਚ ਸਿਆਸੀ ਦਾਅਵਿਆਂ ਦੇ ਬਰਾਬਰ ਨਿਕਲਣਗੇ ਜਾਂ ਲੋਕਾਂ ਨੂੰ ਇੱਕ ਵਾਰ ਫਿਰ ਪਹਿਲਾਂ ਨਾਅਰੇ ‘ਤੇ ਭਰੋਸਾ ਕਰਨ ਅਤੇ ਤਜਰਬਾ ਬਾਅਦ ਵਿੱਚ ਕਰਨ ਲਈ ਕਿਹਾ ਜਾਵੇਗਾ ?
Learn More
When Arvind Kejriwal and Bhagwant Mann launch a ₹10-lakh health scheme with a grand stage, big numbers and a full party lineup, it is projected as a landmark moment for Punjab’s healthcare. But beyond the cards, packages and press conferences, a sharper question remains. Is this scheme designed to transform how healthcare actually works on the ground, or is it another high-decibel promise where delivery will be judged much later ? As registrations begin and expectations rise, will hospitals, payments and access match the political pitch or will citizens once again be asked to trust the slogan first and experience the system later ?
Learn More
जब अरविंद केजरीवाल और भगवंत मान ₹10 लाख की स्वास्थ्य योजना को भव्य मंच, बड़े आंकड़ों और पूरी पार्टी लाइन-अप के साथ लॉन्च करते हैं, तो इसे पंजाब की स्वास्थ्य व्यवस्था में ऐतिहासिक कदम बताया जाता है। लेकिन कार्ड, पैकेज और प्रेस कॉन्फ्रेंस से आगे एक अहम सवाल खड़ा होता है। क्या यह योजना ज़मीनी स्तर पर स्वास्थ्य सेवाओं को सच में बदलने के लिए है या फिर एक और हाई-डेसिबल घोषणा है, जिसकी असली परीक्षा बाद में होगी ? जैसे-जैसे पंजीकरण शुरू हो रहे हैं और उम्मीदें बढ़ रही हैं, क्या अस्पताल, भुगतान और पहुंच राजनीतिक दावों पर खरे उतरेंगे या नागरिकों से एक बार फिर पहले नारे पर भरोसा करने को कहा जाएगा और अनुभव बाद में मिलेगा ?
Learn More
ਚਰਨਜੀਤ ਸਿੰਘ ਚੰਨੀ ਵੱਲੋਂ ਦਲਿਤ ਨੁਮਾਇੰਦਗੀ ਬਾਰੇ ਸਵਾਲ ਚੁੱਕਣ ਤੋਂ ਕੁਝ ਹੀ ਦਿਨਾਂ ਬਾਅਦ ਜਦੋਂ ਪਾਰਟੀ ਨੁਕਸਾਨ ਸੰਭਾਲਣ ਦੀ ਹਾਲਤ ’ਚ ਆ ਜਾਂਦੀ ਹੈ, ਤਾਂ ਇਹ ਆਧਿਕਾਰਿਕ ਇਨਕਾਰਾਂ ਤੋਂ ਵੱਧ ਕੁਝ ਦੱਸਦਾ ਹੈ। ਅਮਰਿੰਦਰ ਸਿੰਘ ਰਾਜਾ ਵੜਿੰਗ ਕਹਿੰਦੇ ਹਨ ਕਿ ਪੰਜਾਬ ਕਾਂਗਰਸ ’ਚ ਨਾ ਕੋਈ ਧੜੇਬੰਦੀ ਹੈ, ਨਾ ਜਾਤੀ ਦੀ ਰਾਜਨੀਤੀ, ਸਿਰਫ਼ “ਛੋਟੇ-ਮੋਟੇ ਅੰਤਰ” ਹਨ। ਪਰ ਜਿਵੇਂ ਹੀ ਨੁਮਾਇੰਦਗੀ ਦੀ ਗੱਲ ਹੁੰਦੀ ਹੈ, ਇਕਜੁੱਟਤਾ ਨੂੰ ਵਿਆਖਿਆ ਦੀ ਲੋੜ ਕਿਉਂ ਪੈਂਦੀ ਹੈ ? ਜੇ ਕਾਂਗਰਸ ਦੀ ਰਾਜਨੀਤੀ ’ਚ ਸੱਚਮੁੱਚ ਜਾਤੀ ਦੀ ਕੋਈ ਭੂਮਿਕਾ ਨਹੀਂ, ਤਾਂ ਇਹ ਮਸਲਾ ਵਾਰ-ਵਾਰ ਪਾਰਟੀ ਦੇ ਅੰਦਰੋਂ ਹੀ ਕਿਉਂ ਉੱਠਦਾ ਹੈ ? ਅਤੇ 2027 ਨੇੜੇ ਆਉਂਦਿਆਂ, ਕੀ ਪਾਰਟੀ ਇਨ੍ਹਾਂ ਸਵਾਲਾਂ ਦਾ ਖੁੱਲ੍ਹ ਕੇ ਸਾਹਮਣਾ ਕਰੇਗੀ ਜਾਂ ਹਰ ਅਸਹਿਜ ਗੱਲ ਨੂੰ “ਪਰਿਵਾਰਕ ਮਾਮਲਾ” ਕਹਿ ਕੇ ਟਾਲ ਦਿੱਤਾ ਜਾਵੇਗਾ, ਜਦੋਂ ਤੱਕ ਵੋਟਰ ਆਪ ਸਵਾਲ ਨਾ ਪੁੱਛਣ ?
Learn More
When a party slips into damage-control mode just days after Charanjit Singh Channi openly questions Dalit representation, it exposes more than official denials try to hide. Amarinder Singh Raja Warring insists Punjab Congress has no factionalism and no caste politics, only “minor differences”. Yet the moment representation is raised, unity suddenly needs explanation. If caste truly has no role in Congress politics, why does this issue keep surfacing from within its own leadership ? And as 2027 approaches, is the party ready to confront these questions honestly or will every uncomfortable debate be brushed aside as a family matter until voters raise it at the ballot box ?
Learn More
चरणजीत सिंह चन्नी द्वारा दलित प्रतिनिधित्व पर सवाल उठाए जाने के कुछ ही दिनों बाद जब पार्टी डैमेज-कंट्रोल मोड में चली जाती है, तो यह सिर्फ आधिकारिक बयानों से कहीं ज़्यादा कुछ उजागर करता है। अमरिंदर सिंह राजा वड़िंग कहते हैं कि पंजाब कांग्रेस में न कोई गुटबाज़ी है, न जाति की राजनीति, सिर्फ “छोटे-मोटे मतभेद” हैं। लेकिन जैसे ही प्रतिनिधित्व की बात आती है, एकता को सफाई देने की ज़रूरत क्यों पड़ जाती है ? अगर कांग्रेस की राजनीति में सच में जाति की कोई भूमिका नहीं है, तो यही मुद्दा बार-बार पार्टी के भीतर से क्यों उठता है ? और 2027 नज़दीक आते ही, क्या कांग्रेस इन सवालों का ईमानदारी से सामना करेगी या हर असहज बहस को “पारिवारिक मामला” कहकर टाल दिया जाएगा, जब तक मतदाता खुद जवाब न मांग लें ?
Learn More
ਪੰਜਾਬ ਵਿੱਚ ਮੁੱਖ ਵਿਰੋਧੀ ਪਾਰਟੀ ਹੋਣ ਦੇ ਨਾਤੇ ਕਾਂਗਰਸ ਤੋਂ ਉਮੀਦ ਸੀ ਕਿ ਉਹ ਸਰਕਾਰ ਨੂੰ ਘੇਰ ਕੇ 2027 ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਇੱਕ ਸਪੱਸ਼ਟ ਵਿਕਲਪ ਪੇਸ਼ ਕਰੇਗੀ। ਪਰ ਇਸ ਦੀ ਬਜਾਏ, ਪਾਰਟੀ ਦੀਆਂ ਅਹਿਮ ਮੀਟਿੰਗਾਂ ਹੁਣ ਅੰਦਰੂਨੀ ਫੁੱਟ ਸੁਲਝਾਉਣ, ਜਾਤੀ ਸੰਬੰਧੀ ਕਥਾ ਸੰਭਾਲਣ ਅਤੇ ਧੜਾਬੰਦੀ ਤਣਾਅ ਠੰਢੇ ਕਰਨ ‘ਤੇ ਹੀ ਕੇਂਦਰਿਤ ਦਿੱਖ ਰਹੀਆਂ ਹਨ। ਨੁਕਸਾਨ-ਨਿਯੰਤਰਣ ਤੋਂ ਲੈ ਕੇ ਅਗਵਾਈ ਦੇ ਸੰਤੁਲਨ ਤੱਕ, ਕਾਂਗਰਸ ਜਨਤਾ ਦੇ ਮੁੱਦਿਆਂ ਨਾਲੋਂ ਜ਼ਿਆਦਾ ਆਪਣੇ ਅੰਦਰ ਹੀ ਉਲਝੀ ਨਜ਼ਰ ਆ ਰਹੀ ਹੈ। ਜਦੋਂ ਕਾਂਗਰਸ ਸੱਤਾਧਾਰੀ ਪਾਰਟੀ ਨੂੰ ਘੇਰਨ ਦੀ ਬਜਾਏ ਆਪਣੀਆਂ ਅੰਦਰੂਨੀ ਦਰਾਰਾਂ ਭਰਨ ‘ਚ ਸਮਾਂ ਲਗਾਏ, ਤਾਂ 2027 ਦੀ ਲੜਾਈ ਲਈ ਉਹ ਕਿੰਨੀ ਤਿਆਰ ਹੈ ? ਜੇ ਅੰਦਰੂਨੀ ਸਹਿਮਤੀ ਵਿਰੋਧੀ ਕੰਮਕਾਜ ‘ਤੇ ਹਾਵੀ ਰਹੀ, ਤਾਂ ਕੀ ਵੋਟਰ ਕਾਂਗਰਸ ਨੂੰ ਇੱਕ ਭਰੋਸੇਯੋਗ ਵਿਕਲਪ ਮੰਨਣਗੇ ਜਾਂ ਫਿਰ ਆਪਣੇ ਆਪ ਨਾਲ ਹੀ ਲੜਦੀ ਪਾਰਟੀ ਵਜੋਂ ਦੇਖਣਗੇ ?
Learn More
As the principal opposition in Punjab, Congress is expected to take on the Government and present a clear alternative before 2027. Instead, its key meetings now seem focused on resolving internal discord, managing caste narratives and calming factional tensions. From damage control to leadership balancing, the party appears more occupied with itself than with setting a public agenda. When Congress spends more time fixing its internal cracks than attacking the ruling party, how ready is it for the 2027 fight ? If internal resolution keeps overshadowing opposition work, will voters see Congress as a credible alternative, or as a party still fighting itself ?
Learn More
पंजाब में मुख्य विपक्षी दल होने के नाते कांग्रेस से उम्मीद थी कि वह सरकार को घेरते हुए 2027 से पहले एक स्पष्ट विकल्प पेश करेगी। लेकिन इसके बजाय, पार्टी की अहम बैठकें अब आंतरिक कलह सुलझाने, जातिगत नैरेटिव संभालने और गुटीय तनाव शांत करने में ही उलझी दिख रही हैं। डैमेज कंट्रोल से लेकर नेतृत्व संतुलन तक, कांग्रेस ज़्यादा खुद में व्यस्त नज़र आ रही है, न कि जनता के मुद्दों पर एजेंडा तय करने में। जब कांग्रेस सत्तारूढ़ पार्टी को घेरने से ज़्यादा अपनी दरारें भरने में समय लगाए, तो 2027 की लड़ाई के लिए वह कितनी तैयार है ? अगर आंतरिक सुलह विपक्षी भूमिका पर भारी पड़ती रही, तो क्या मतदाता कांग्रेस को एक भरोसेमंद विकल्प मानेंगे या फिर खुद से ही जूझती पार्टी के रूप में देखेंगे ?
Learn More
ਜੋ ਪੰਜਾਬ ਯੂਥ ਕਾਂਗਰਸ ਦੀ ਇੱਕ ਸਧਾਰਣ ਚੋਣ ਹੋਣੀ ਸੀ, ਉਹ ਹੁਣ ਪਾਰਟੀ ਦੀ ਉੱਚ ਅਗਵਾਈ ਲਈ ਇੱਕ ਛੋਟੀ ਬਲ-ਪਰੀਖਿਆ ਬਣਦੀ ਨਜ਼ਰ ਆ ਰਹੀ ਹੈ। ਰਾਜਾ ਵੜਿੰਗ ਅਤੇ ਚਰਨਜੀਤ ਸਿੰਘ ਚੰਨੀ ਨਾਲ ਜੁੜੇ ਧੜੇ ਵੱਖ-ਵੱਖ ਉਮੀਦਵਾਰਾਂ ਦੇ ਹੱਕ ਵਿੱਚ ਖੜ੍ਹੇ ਦਿੱਸ ਰਹੇ ਹਨ, ਜਿਸ ਨਾਲ ਯੂਥ ਕਾਂਗਰਸ ਦੀ ਚੋਣ ਚੁੱਪਚਾਪ ਅਸਰ ਅਤੇ ਭਵਿੱਖੀ ਕਬਜ਼ੇ ਦੀ ਲੜਾਈ ਬਣ ਗਈ ਹੈ। 2027 ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਇਕਜੁੱਟਤਾ ਦਿਖਾਉਣ ਦੀ ਬਜਾਇ, ਕਾਂਗਰਸ ਅੰਦਰੂਨੀ ਤਾਕਤ ਮਾਪਣ ਵਿੱਚ ਲੱਗੀ ਲੱਗਦੀ ਹੈ। ਕੀ ਪੰਜਾਬ ਯੂਥ ਕਾਂਗਰਸ ਦੀ ਚੋਣ ਸੱਚਮੁੱਚ ਨੌਜਵਾਨ ਅਗਵਾਈ ਨੂੰ ਅੱਗੇ ਲਿਆਉਣ ਲਈ ਹੈ, ਜਾਂ ਇਹ ਵੱਡੀ ਅਗਵਾਈ ਦੀ ਲੜਾਈ ਦੀ ਰਿਹਰਸਲ ਬਣ ਚੁੱਕੀ ਹੈ ? ਅਤੇ ਜੇ ਅੰਦਰੂਨੀ ਗਿਣਤੀ ਸੰਗਠਨ ਅਤੇ ਮੁੱਦਿਆਂ ਤੋਂ ਵੱਧ ਮਹੱਤਵਪੂਰਨ ਹੈ, ਤਾਂ ਕਾਂਗਰਸ, ‘ਆਪ’, ਅਕਾਲੀ ਦਲ ਅਤੇ ਭਾਜਪਾ ਨਾਲ ਬਾਹਰ ਦੀ ਲੜਾਈ ਲਈ ਕਿੰਨੀ ਤਿਆਰ ਹੈ ?
Learn More
What should have been a simple Punjab Youth Congress election is now starting to look like a mini power test for the party’s top leadership. With camps aligned around Raja Warring and Charanjit Singh Channi backing different candidates, a youth body poll has quietly turned into a proxy battle for influence and future control. Instead of projecting unity ahead of 2027, Congress seems busy measuring internal strength. Is the Punjab Youth Congress election really about empowering young leaders or is it being used as a rehearsal for a larger leadership tussle ? And if internal positioning matters more than organisation and messaging, how ready is Punjab Congress to take on AAP, SAD and BJP outside its own house?
Learn More
जो पंजाब यूथ कांग्रेस का एक साधारण चुनाव होना चाहिए था, वह अब पार्टी की शीर्ष नेतृत्व शक्ति का एक छोटा सा इम्तिहान बनता नजर आ रहा है। राजा वड़िंग और चरणजीत सिंह चन्नी से जुड़े गुट अलग-अलग उम्मीदवारों के साथ खड़े दिख रहे हैं, जिससे यह युवा संगठन का चुनाव चुपचाप प्रभाव और भविष्य के नियंत्रण की लड़ाई में बदल गया है। 2027 से पहले एकजुटता दिखाने के बजाय, कांग्रेस अंदरूनी ताकत तौलने में लगी दिखती है। क्या पंजाब यूथ कांग्रेस का चुनाव सच में युवा नेतृत्व को आगे लाने के लिए है या फिर यह बड़े नेतृत्व संघर्ष की रिहर्सल बन चुका है ? और अगर संगठन और मुद्दों से ज्यादा अंदरूनी गणित अहम है, तो कांग्रेस "आप", अकाली दल और भाजपा से बाहर की लड़ाई के लिए कितनी तैयार है?
Learn More
ਪੰਜਾਬ ਕੇਸਰੀ ਗਰੁੱਪ ਨੇ ਦੋਸ਼ ਲਗਾਇਆ ਹੈ ਕਿ ਸੱਤਾਧਾਰੀ ਪਾਰਟੀ ‘ਤੇ ਟਿੱਪਣੀ ਵਾਲੀਆਂ ਖ਼ਬਰਾਂ ਛਾਪਣ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਉਸ ’ਤੇ ਵਾਰ-ਵਾਰ ਛਾਪੇ ਮਾਰੇ ਗਏ ਅਤੇ ਜਾਂਚਾਂ ਕੀਤੀਆਂ ਗਈਆਂ, ਜਦਕਿ ਆਮ ਆਦਮੀ ਪਾਰਟੀ ਸਰਕਾਰ ਕਹਿੰਦੀ ਹੈ ਕਿ ਸਾਰੀ ਕਾਰਵਾਈ ਕਾਨੂੰਨ ਅਨੁਸਾਰ ਹੈ। ਇਸ ਟਕਰਾਅ ਨੇ ਪੰਜਾਬ ਵਿੱਚ ਪ੍ਰੈਸ ਦੀ ਆਜ਼ਾਦੀ ਬਾਰੇ ਨਵੀਂ ਚਰਚਾ ਛੇੜ ਦਿੱਤੀ ਹੈ। ਪਾਰਦਰਸ਼ਤਾ ਅਤੇ ਬੋਲਣ ਦੀ ਆਜ਼ਾਦੀ ਦੇ ਵਾਅਦਿਆਂ ਨਾਲ ਸੱਤਾ ਵਿੱਚ ਆਈ ਪਾਰਟੀ ਲਈ ਇਹ ਸਥਿਤੀ ਅਸਹਿਜ ਲੱਗਦੀ ਹੈ। ਕੀ ਇਹ ਸਿਰਫ਼ ਕਾਨੂੰਨ ਦੀ ਪਾਲਣਾ ਹੈ ਜਾਂ ਆਲੋਚਨਾਤਮਕ ਰਿਪੋਰਟਿੰਗ ’ਤੇ ਦਬਾਅ ? ਅਤੇ ਜੇ ਮੀਡੀਆ ਘਰ ਆਪਣੇ ਆਪ ਨੂੰ ਨਿਸ਼ਾਨੇ ’ਤੇ ਮਹਿਸੂਸ ਕਰਨ, ਤਾਂ ਪੱਤਰਕਾਰਤਾ ਕਿੰਨੀ ਆਜ਼ਾਦ ਰਹੇਗੀ ?
Learn More
The Punjab Kesari Group has alleged repeated raids and inspections soon after it carried reports critical of the ruling party, while the AAP Government says all action was strictly legal and based on violations. The clash has sparked a wider debate on press freedom in Punjab. For a party that came to power promising transparency and free speech, the situation looks uneasy. Is this simply law being enforced or does critical reporting invite pressure ? And if media houses start feeling targeted, how free can journalism really remain ?
Learn More
पंजाब केसरी समूह ने आरोप लगाया है कि सत्ताधारी पार्टी पर आलोचनात्मक खबरें छापने के बाद उस पर बार-बार छापे और जांचें की गईं, जबकि आम आदमी पार्टी सरकार का कहना है कि सारी कार्रवाई कानून के तहत हुई है। इस टकराव ने पंजाब में प्रेस की आज़ादी पर नई बहस छेड़ दी है। पारदर्शिता और अभिव्यक्ति की स्वतंत्रता के वादों के साथ सत्ता में आई पार्टी के लिए यह स्थिति असहज दिखती है। क्या यह सिर्फ कानून का पालन है या आलोचनात्मक रिपोर्टिंग पर दबाव ? और अगर मीडिया संस्थान खुद को निशाने पर महसूस करने लगें, तो पत्रकारिता कितनी आज़ाद रह पाएगी ?
Learn More